Les je váš majetek. Nakládání s ním má ale pravidla

Jaro je obdobím vysazování mladých stromků. Kdy je ale správný čas začít přemýšlet nad obnovou lesa?

To je poměrně složitá záležitost. Pro každý lesní majetek, byť i soukromý, by měl existovat lesní hospodářský plán, který se používá v případě větších majetků, nebo alespoň osnovy hospodaření u těch menších. Tyto záležitosti se zpracovávají jednou za deset let a každý majitel lesa by měl vědět, jestli něco z toho má, nebo ne. Majitel by zároveň měl znát svého odborného lesního hospodáře, který by mu v těchto otázkách měl umět poradit. Obhospodařování lesních porostů je u nás totiž poměrně dost svázané legislativou, je potřeba dodržovat dané právní normy.

Takže když mi dojde dřevo na topení, nemůžu si jen tak zajít do svého lesa?

Tak to úplně není, ze svého majetku dřevo můžete odebírat, ale má to svoje pravidla. Nesmíte překročit určité množství těžby stanovené pro daných deset let. Když to řeknu úplně laicky, z žádného lesního majetku by se nemělo brát víc dřeva, než v něm za dané období přiroste.

V každém případě ale existuje pověřená osoba, která mi poradí a řekne, co smím a co ne?

Ano. Pokud někdo vlastní les a není si jistý, může se určitě obrátit na orgány státní správy, na pověřenou obec nebo na odbor životního prostředí a lesního a vodního hospodářství. Tam by mělo být možné získat informace ke svému majetku i k tomu, jak postupovat. Orgány státní správy jsou tady od toho, aby majiteli pomohly.

Řada lidí teď ale zná jinou situaci, že bez ohledu na plány je les zničený kvůli kůrovci. Když majitel nestíhá les sám kontrolovat, dá mu někdo vědět?

Vědět vám někdo dát může, ale povinnost majitele je udržovat si povědomí o stavu svého majetku, protože vlastnictvím zároveň vzniká povinnost proti kůrovci zasáhnout. Vzhledem k rozsahu kůrovcové kalamity jsou ale pravidla v současné době o něco volnější, především právě v zasažených oblastech. Pokud se bavíme o smrkových porostech, kde už kůrovec není aktivní, je tam stanovena poměrně dlouhá doba zpracování. V každém případě ale majitel zodpovídá za to, aby na jeho pozemku na lesní půdě opět rostl les.

Jak poznám, že už na místě kůrovec není aktivní?

On je aktivní poměrně krátce, jeho vývoj trvá podle vývoje počasí dva až tři měsíce. Když brouk vylétne ze stromů, tak to většinou znamená, že ho zabil, stromy jsou suché a opadá jim kůra. Tam už nehrozí jeho další množení.

V takovém případě už vím, že jako majitel musím les obnovit. Kdy je pro to optimální doba? Protože jak vidíme kolem sebe, různé organizace vysazují nové lesy skoro celoročně.

To se odvíjí od toho, jaký sadební materiál použijete, jestli prostokořenný nebo krytokořenný, a jaké budete sázet dřeviny. Většinou se les obnovuje na jaře, těsně po tom, kdy rozmrzne půda. Nebo později na podzim, když stromy shodí listí a jsou v takzvané dormanci, nachází se v zimním odpočinku. Když si koupíte někde nějaký stromek v květináči na zahradu, klasický krytokořenný sazební materiál, dá se vysazovat celý rok. V případě lesa bych ale určitě byl pro využívat jarní a podzimní období.

A jak na skladbu nového lesa? Je třeba kopírovat původní složení? Reguluje nějak legislativa i toto?

Předchozí dřevěnou skladbu určitě zachovat nemusíte. Na našem území se doteď nacházela spousta smrkových porostů na stanovištích, kde smrk být neměl. Do té doby, než zasáhla klimatická změna a s tím spojené sucho a kůrovec, se ale zdálo, že prosperují. Mluvím teď třeba o většině území Vysočiny, kde smrk není doma, proto ho rozhodně nemusíte ve velkém vysazovat znovu. A vlastně ani nemůžete právě proto, že i obnova lesa je svázána legislativními normami. Za běžné situace je majitel lesa povinen do dvou let po odkácení vytěžené porosty znovu zalesnit. V současné době, pokud máte pozemek v oblasti, kde je kůrovcová kalamita, je tato povinnost prodloužena na dobu pěti let.

Jaké má tedy majitel použít dřeviny?

To je právě uvedeno ve zmíněných osnovách. Celá Česká republika je otypovaná, to znamená, že odborníci provedli typologický průzkum a existují typologické mapy, které nám říkají, na jakém stanovišti se lesní majetek nachází. Vyhláška nám zase říká, na jakých skupinách lesních typů můžeme sázet jaké dřeviny. Znovu platí, že všechno potřebné se majitel dozví od odborného lesního hospodáře, který mu podá konkrétní informace o tom, co je vhodné zalesňovat a jakými dřevinami, a pomůže i s tvorbou směsí. V dnešní době se oprávněně mluví o větším využití listnáčů. Ve středních polohách naší republiky budou určitě nosnými dřevinami dub zimní, buk, habr, javor a další dřeviny, které dohromady zajistí, že by porosty měly být odolnější a zdravější než smrčiny.

Potřebujete pomocníka na kácení? Vybírejte z nabídky pil STIHL.