Jak si poradit s kompostem

Výhody kompostování snad ani není potřeba připomínat, ale přeci jenom si neodpustíme ty nejdůležitější. V první řadě snížíte objem svého komunálního odpadu, který se poté ukládá na skládky. Jen tak mimochodem, věděli jste, že biologicky rozložitelný obsah tvoří až 41 % komunálního odpadu? Dalším a na zahrádce velmi užitečným důvodem je, že si tvoříte vlastní humus pro své záhonky. Jednoduchým způsobem tak můžete zužitkovat to, co vyprodukuje vaše zahrada a kuchyň a vrátit jí tak všechny živiny zpět.

Založení kompostu

Jedním z nejdůležitějších předpokladů pro dobře fungující kompost je výběr správného místa. Ideální je kompost umístit do závětrného polostínu. Dobré je také pamatovat na dostupnost místa, protože na něj budete nosit koše trávy, drtit u něj větve apod. Taky pamatujte na své sousedy.
Samozřejmě záleží na vašich možnostech a objemu produkce bioodpadu, nicméně jako optimální je doporučován tříkomorový systém s dobrým provzdušněním a přímým kontaktem s půdou. Jedna komora poskytuje prostor pro tvořící se kompost, jedna slouží k průběžnému shromažďování materiálů a v jedné komoře je umístěn již hotový kompost. Každá z nich by měla mít minimální objem jeden metr krychlový, aby se uprostřed vytvořilo optimální klima.

Správné kompostování krok za krokem

1. Umístěte kompost na hromadu pro optimální provzdušnění a nakypření.
2. Začněte s první vrstvou silnou asi 20 cm z hruběji nadrceného materiálu, po které bude
3. Nyní promíchejte měkký rostlinný materiál s tvrdým dřevnatým rozdrceným materiálem.
4. Jako orientační pravidlo zde platí poměr 3 (měkkého) : 1 (tvrdého).
5. Rozdrťte hrubé zbytky drtičem. Několikanásobné drcení zajistí lepší rozložení.
6. Obracejte kompost pravidelně vidlemi na hnůj.
7. Zakryjte jej na ochranu před deštěm a sluncem.
8. Poté jej mírně zalijte vodou, jestliže hrozí vyschnutí.
9. Přemístěte částečně rozložený kompost asi po 3 měsících do vedlejšího oddělení.
10. Nejpozději po jednom roce je kompost hotový. Nepáchne – voní jako úrodná půda.
11. Nyní je čas použít ho jako přírodní hnojivo. Nerozložené hrubší zbytky odstraňte přes síto, abyste je mohli přimíchat do následujícího kompostu.

Co kompostovat

Vhodné pro kompostování

Pro kompostování se hodí organické zbytky ze zahrady a domácnosti. K tomu patří zelený odpad, zvadlé květiny, listí, posekaná tráva, ořezané a naštěpkované větve stromů, keřů a živých plotů, zbytky ovoce a zeleniny, čaj, kávová sedlina, vaječné skořápky, papírové kapesníky a utěrky i úměrné množství pilin a hoblin.

Nedoporučuje se

Nedoporučují se nemocné rostliny, zbytky vykazující známky hnití a plísně, plevele s velkým množstvím semen nebo kořenů, papír nebo lepenka.

Nevhodné ke kompostování

Nevhodné jsou plasty, kovy, sklo, kameny, kůže, zbytky masa, pečivo, staré oleje nebo tuky, papír s povrchovou úpravou a chemicky ošetřené dřevo.

Trik je ve správných poměrech

Důležitý pro rychlé rozložení na vysoce kvalitní hnojivo je poměr rostlinných zbytků s obsahem uhlíku (C) a dusíku (N). Vyvážený poměr C/N ve směsi je u kompostu 25:1 až 30:1. Mikroorganismy a jiné drobné organismy se v tomto případě optimálně rozmnožují a vytváří stabilní humusové vazby. Proto míchejte vždy „zelené“ materiály bohaté na dusík, jako jsou zbytky zeleniny a posečená tráva s „hnědými“ zbytky bohatými na uhlík, což jsou například rozdrcené větve a listí.

Hodnoty poměru uhlíku a dusíku (C/N) některých kompostovaných materiálů

Materiál	C/N – poměr
Zbytky zeleniny	13 : 1
Posečená tráva	12 : 1 až 25 : 1
Listí (podle druhu stromu)	30 : 1 až 60 : 1
Smíšený zahradní odpad	20 : 1 až 60 : 1
Ořezané větve dřevin	100 : 1 až 150 : 1
Jemné piliny	500 : 1