Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
Zahradní a lesnickou techniku STIHL můžete využívat na různých místech. Mezi stromy, na zahradě, v kůlně. Jen málokdo o sobě ale může říct, že si ji vynáší do vzduchu. Přesně tento případ představuje Vojtěch Rýdl, arborista a fanoušek značky STIHL, který se zaměřuje na rizikové kácení a další práce, na které si běžný uživatel netroufne. Nebo by si troufat neměl.
Jednoho velkého koníčka, který už se stává zároveň i prací, přinesl minulý rok Oldřichu Pliskovi z Halenkovic na Zlínsku. Milovník značky STIHL na jaře nemohl chodit do práce, a tak se začal intenzivněji věnovat oblíbené řezbářské práci. Dnes už z ní má vedlejší živnost a zakázky přijímá až ze Švédska.
Péče o lesy je během na opravdu dlouhou trať. Chce to myslet v souvislostech, mít obrovskou trpělivost a bohatou praxi. K tomu vede také lesnický obor a Lesnická fakulta na Mendelově Univerzitě v Brně, pod níž spadá i Školní lesní podnik Masarykův les ve Křtinách. Ten funguje už od roku 1923 a je nejstarším školním podnikem u nás. Jeho současným ředitelem je Tomáš Vrška. Jak školní podnik funguje? A kam směřuje moderní lesnictví? Na to všechno jsme se jej pro vás zeptali.
Dřevořezbě se Libor Belfín věnuje teprve 8 let. I za tak krátkou dobu má za sebou spoustu hodin práce a stovky dřevěných soch, které zdobí zahrady, parky a různé stezky nejen u nás, v České republice, ale také u našich sousedů na Slovensku a v Německu. Jeho cesta k práci se dřevem však byla dlouhá a klikatá.
Umělecké řezbářství je krásné, ale zatraceně těžké řemeslo. Své o tom ví Jiří Halouzka, umělecký řezbář z podhůří Jeseníků. V Jiříkově má také svůj ateliér a Pradědovu galerii, ve které najdete průřez celou jeho tvorbou. Jeho díla však najdete i v Rusku, Holandsku a dokonce i v Japonsku. Co tvoří nejraději? A jak ho ovlivnilo setkání s Janem Pavlem II.?
