Rozeznáte šindele a došky? Prodejce STIHL pokládá ty první po celém Česku

„Moje podnikatelské začátky byly opravdu velmi úsměvné. Naše první zakázka dopadla tak, že si zákazník od nás šindele nevzal. Podal jsem proto inzerát do novin, na který se tehdy ozvala spousta zájemců. Vycítil jsem příležitost, dal v práci výpověď a naplno se pustil do strouhání a pokládky smrkových šindelů,“ vzpomíná.

Mnohokrát za svoji profesní kariéru musel vysvětlovat, jaký je rozdíl mezi doškovou a šindelovou střechou. V povědomí lidí se usadilo, že obojí je tradiční střešní krytina starobylých staveb. „Došky tvoří žitná sláma a tato krytina je typická pro nižší nadmořské výšky, jako je například Polabí, kde bydlím. Šindel je štípané smrkové nebo modřínové dřevo, které se používalo a používá ve vyšších nadmořských výškách zhruba od 600 metrů nad mořem, protože v nižších výškách toto dřevo není štěpné,“ dodává pro úplnost. Valašský šindel se navíc vyrábí ručně a je to velmi fyzicky náročná práce. I proto je šindelová střecha proti běžné taškové střeše asi trojnásobně dražší.

Začátek? Výběr správného dřeva

Ve své profesi šindeláře měl Čábelka jedno obrovské štěstí. Ztělesňuje ho jeho soused a společník František Věříš, který věnoval velké úsilí tomu, že dnes dokáže perfektně rozpoznat to správné dřevo pro výrobu šindelů. „On má v malíčku všechny parametry a zná výhody konkrétních lokalit, kam pro dřevo jezdíme. Nejčastěji si je vozíme z Beskyd a Jeseníků, ale hotové šindele potom pokládáme na střechy především v Čechách,“ prozrazuje svůj hlavní trumf Čábelka, který má za sebou asi 650 realizací.

Zaměřuje se především na opravy památkově chráněných církevních staveb, jako jsou kostely nebo kaple, šindel pokládal ale i na střechy českých hradů a zámků. „V poslední době pracujeme hodně na roubenkách. Za rok zvládneme zhruba 30 zakázek, z toho 20 roubenek,“ doplňuje.

Největší a nejsložitější práci Josef Čábelka a jeho tým odvedli při rekonstrukci kostelíku sv. Mikuláše v Jiráskových sadech v Hradci Králové. Tato památkově chráněná stavba patří mezi nejstarší dřevěné církevní objekty v Evropě, pochází z východního Slovenska a město Hradec Králové ji pro své pravoslavné věřící zakoupilo v roce 1935. Unikátní dřevěná stavba ze 17. století prošla v letech 2016–2018 náročnou rekonstrukcí. „Výměna a pokládka šindelů pro nás byla doslova mravenčí práce, protože kostelík má mnoho věží, úžlabí a téměř žádné roviny,“ vzpomíná.

Od šindelů k vlastnímu obchodu

Při práci se dřevem mu po celých 27 let pomáhají výhradně stroje a nástroje značky STIHL, které díky tomu zná do detailu a má je dokonale vyzkoušené. „Dlouho jsem si veškeré vybavení chodil kupovat do jedné kolínské prodejny. Když jsem se pak dozvěděl, že krachuje, dostal jsem nabídku od stávajícího majitele, abych ji převzal. Obchod se zahradní technikou se stal od začátku mojí srdeční záležitostí, která dokázala díky usilovné dřině přerůst ve výdělečný podnik. Tak jsem přišel o veškerý svůj volný čas,“ říká Čábelka. Ale nelituje. Obchod i šindelářství stále rostou, přibývají zaměstnanci i zákazníci. Poptávku po zahradní technice a strojích umocnila i současná doba, která vrátila lidi zpátky do jejich zahrad.

U šindelů pozoruje zase jiný trend, a to je odklon od pro nás tradičnějšího smrkového k modřínovému. „Modřínový šindel je momentálně v kurzu, protože je kvalitnější a má výrazně delší životnost než smrkový. V 90. letech k nám přišla móda alpského modřínového šindele, což jsou destičky, které se překládají přes sebe. Z toho vzešel nový trend, a to modřínový valašský šindel s perodrážkou, který je na štípání výrazně složitější než smrkový. Zatímco u smrku ale můžeme hovořit o 25leté životnosti, modřínová šindelová střecha vydrží až 50 let. Navíc o smrkové dřevo se musíte neustále starat, zatímco u modřínové střechy veškerá starost odpadá,“ vyzdvihuje přednosti modřínového dřeva Čábelka, jehož firma je v současnosti největším producentem modřínového valašského šindele na světě.