Zkušenost prodejce: Bez filtru, nebo s fritovacím olejem? Nedělejte to

„Já jsem vlastně znal značku STIHL už v době, když tady o ní ještě skoro nikdo nevěděl. Když táta pracoval jako polesný, dostala se k němu tahle technika, ačkoliv jinde ještě k mání nebyla,“ líčí výřečný muž ve své prodejně na kraji Chomutova. U vchodu má připravených na servis hned několik křovinořezů, které je potřeba dát přes zimu dohromady, a do dveří každou chvilku někdo vejde s požadavkem na stroj nebo aspoň radu. Život se tady nezastaví.

Prodejem a servisem pil a zahradní techniky se Hubert Mlejnek přirozeně neživil od mládí, mělo to postupný vývoj. Po vyučení pracoval jako automechanik v autoservisu a u Státních lesů opravoval motorové pily na takzvanou nevázanou živnost, což byl dobrý trénink pro vlastní podnikání. „Vlastně nám tím dovolili si do nějaké výše vydělat peníze navíc k běžnému platu. Fungoval jsem pod národním výborem, ale zároveň tak trochu podnikal, ale jen do výše, kterou finanční úřad povolil,“ líčí muž, který zároveň opravoval i auta, protože to prý „zase tak velký rozdíl není“. „To nebylo jako dnes, když už se ani já sám nemám odvahu do auta podívat a dávám to raději odborníkům,“ směje se.

Před patnácti lety přešel ke značce STIHL a začal se jí věnovat ve vlastní firmě na 100 procent. „Němci tehdy strašně šlápli do vývoje a pro mě to navíc bylo jednoduché. Jak mě tady všichni znali, měl jsem spoustu práce zajištěnou hned od začátku, takže jsem si nemusel brát ani žádný úvěr a firma se mi rozjela hned první den po otevření.“

Zkušenosti z dílny

Nejčastějšími zákazníky, kteří k němu míří, jsou zástupci různých odborných firem a technických služeb. Chodí pro produkty i na servis, a tak Hubert Mlejnek přesně vidí, jak dostává technika v každodenním zápřahu zabrat. Něco je potřeba opravit kvůli opotřebení, jinde ale na první pohled vidí důsledky lajdáckého používání nebo neznalosti fungování stroje. To už přirozeně platí i pro domácí použití.

„Lidé jsou schopní dělat neuvěřitelné věci,“ kroutí hlavou prodejce a technik v jedné osobě a vyjmenovává jednu za druhou: „Dávají na lištu fritovací olej, protože je laciný. Dovnitř lijí čistý benzín, protože opravdu hodně zákazníků ještě neporozumělo tomu, co znamená ředění benzínu s olejem v poměru jedna ku padesáti. Nebo naopak řežou úplně bez oleje. K tomu se přidává hrubé zacházení, utrhané startovací šňůry, zahozené filtry a následné upřímné divení, jak je možné, že se pila zadřela,“ povídá s ironií prosvítající v hlase Mlejnek a oči mu přitom šibalsky svítí. Jak sám říká, tuhle práci nejde dělat jenom pro peníze, ta musí člověka opravdu bavit.

A bavit po desetiletí. Hubert Mlejnek v jejich průběhu pěkně vidí, jak se mění nákupní zvyky. Zatímco dřív si lidé připravovali dřevo na topení hodně sami a už v lese, dnes si ho nechají předchystat a dovézt firmou až domů, kde už si ho sami dozpracují. „K tomu se pak výborně hodí elektrické a akumulátorové pily. Lidé se jich tolik nebojí a sousedi po nikom nekřičí kvůli hluku,“ líčí svoji zkušenost muž, který vidí rostoucí prodeje těchto produktů i u starší generace nebo naopak u začínajících zahrádkářů. A nejenom u sebe. Aniž by to sám nějak podněcoval, roste mu v rodině nastupující generace prodejců – zeť s dcerou si totiž založili úspěšný e-shop, jehož čísla tyto trendy také potvrzují. A jak sám říká: „I já stárnu a přijde čas, kdy budu muset předat klíče a zkušenosti mladé generaci.“

Vizitka prodejce: