Rádce 14. 8. 2019

Skaut nejsou jen tábory. Hodně se řeší ekologie

Skauting je celosvětový fenomén a každý z nás má v okolí někoho, kdo je, nebo alespoň někdy býval, aktivním skautem. Jen v Česku najdete zhruba 65 tisíc aktivních skautů, celosvětově se toto číslo šplhá k neuvěřitelným 50 milionům. Skaut tak dokonce platí za největší výchovnou organizaci světa.

Přesto skaut už dávno není jen synonymem pro pravidelné schůzky a prázdninová vyvrcholení v podobě letního tábora v podsadách. Skautská organizace má pod sebou i mezinárodní síť SCENES, což jsou střediska s ekologickým provozem a programy. První takové středisko v postkomunistických zemích – Kaprálův mlýn – vzniklo kousek za Brnem v přírodní rezervaci Mariánské údolí. Je to největší středisko svého druhu v České republice, ve kterém se během roku vystřídá až 14 tisíc návštěvníků. O činnosti střediska jsme si povídali s Jiřím Pospíšilem, který celé středisko pomáhal vybudovat.

Funguje na mlýně vlastní skautský oddíl, nebo se jedná jen o skautské středisko?

Ve struktuře Junáka jsou střediska nejmenší organizační jednotky s vlastním IČ. Normální běžná střediska mají vlastní oddíly a družinky. My jsme zvláštní organizační jednotka, máme v užívání tuto nemovitost a realizujeme vzdělávací programy. Jsme ve struktuře Junáka, ale nemáme vlastní členy.

Kdo všechno objekt využívá?

Přes týden je tady lesní mateřská školka Lesinka a školní programy. O víkendech pak skauti, neziskovky a dětské skupiny. Možná se najde týden, kdy tady není nikdo ubytovaný, ale je to spíše výjimka. Naše filozofie je taková, aby se na pobytech, které tady přes týden jsou, vydělaly peníze na provoz a pedagogické úvazky.

Kolik vás o objekt pečuje?

Je nás tady celkem 9 zaměstnanců. K tomu každý rok přijíždí 3 až 4 dobrovolníci ze zahraničí, kteří nám vypomáhají s provozem a programy. Je to v rámci evropského projektu o dobrovolné službě pro mladé do 30 let. Zrovna teď tady máme kluky z Dánska a Litvy a holku ze Slovenska.

A všechny ty skupiny mají na starosti zaměstnanci, nebo pomáhají i dobrovolníci?

Máme vlastní pedagogy, kteří jsou při těch programech klíčoví. Nebývají to jen odborné, ale také zážitkové programy, je to většinou spojené. Ze skautské praxe máme velké zkušenosti s jejich organizací, takže je to většinou zážitkově vzdělávací. A kromě pedagogů máme v hlavní sezoně nasmlouvané i externisty, buď absolventy, nebo studenty, kteří nám na dohodu pomáhají. Plus se na tom hodně podílí i zahraniční dobrovolníci.

Fungují tady přes prázdniny tábory?

Ano, to sem přijíždějí hlavně zahraniční skauti a ti bývají na okolních loukách, které patří ke mlýnu. Je to ročně 3 až 5 skupin. Poláci, Němci, Francouzi, Belgičané a Holanďané.

Jedna z doprovodných aktivit na Kaprálově mlýně

A organizujete i vlastní tábory, nebo jen poskytujete prostory ostatním skupinám?

Naše činnost spočívá v tom, že poskytujeme programy. Když je tady někdo na pobytu, tak má vlastní program, který si organizačně zaštiťuje. Od nás si mohou brát programy, které máme k dispozici. Buď nějaké zážitkové – kousek odsud jsou skály, na kterých se dá slaňovat, aqua zorbing na nedalekých rybnících, případně exkurze po Moravském krasu. To jsou ty základní. No a pak klidně i ty vzdělávací, pokud chtějí.

Mlýn, louky kolem. Asi dá hodně práce se o všechno starat.

Není to tak zlé, jak by se mohlo zdát. Objekt je celoročně obsazen, takže se udržuje pravidelně během celého roku. Zvládneme to sami s pomocí dobrovolníků, kteří u nás fungují v rámci evropské dobrovolné služby. Kromě samotného objektu a k němu patřící louky teď ještě navíc pečujeme o Lysou horu, nedalekou rezervaci a nejsevernější step v Evropě. Sice nám nepatří, ale nechceme se dívat, jak nám před očima zarůstá. Děláme v ní pravidelné prořezávky, na které jsme nedávno dostali od STIHLu další, lehčí pilu, se kterou to jde hned lépe. Tu starší, kterou nám také STIHL věnoval, máme již 15 let a stále funguje, ale na prořezávky už je moc těžká.