Tady jsme doma

Jak kvalitní je dřevo z kůrovcem napadených smrků?

Kůrovcová kalamita za sebou zanechala kromě holin a úchvatných výhledů do krajiny i spoustu odumřelých stromů, které lesníci na mnoha místech nestihli vytěžit a dřevo tam zůstalo „uskladněno“ nastojato. Jaký to má vliv na kvalitu takového dřeva? Může se využít jako stavební materiál? Odpovědi, které zajímají vlastníky lesů i stavebníky, hledal nedávný výzkum odborníků z České zemědělské univerzity v Praze.

Důsledky činnosti lýkožrouta smrkového jsme v Česku začali pozorovat už v roce 2016. V některých regionech dokonce objem napadených stromů přesáhl zpracovatelské kapacity, takže odumřelé smrky zůstaly v lesích stát i několik dalších let. Tehdy klesly ceny dřeva na minimum, ovšem dnes jeho hodnota v kontextu rostoucích cen energií i stavebního materiálu vyrobeného ze dřeva letí vzhůru. Aby bylo možné určit, jakou má dřevo z odumřelých smrků hodnotu, je nutné zabývat se jeho kvalitou.

Povrchové poškození dřeva lýkožroutem smrkovým. Zdroj: Archiv FLD ČZU.

„Struktura a vlastnosti dřeva jsou ovlivněny vlastní činností lýkožrouta jen nepatrně, protože je poškozený pouze povrch bělového dřeva po obvodu kmene. Významnější změny jsou způsobeny nepřímo, a to dřevozbarvujícími a dřevokaznými houbami,“ uvádí Radim Löwe z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze. Současné vědecké studie odhalily, že se významnější změny mechanických vlastností u smrku ztepilého napadeného lýkožroutem projevily až po třech letech působení hub. Do té doby by tak bylo dřevo z kůrovcem napadeného smrku možné využít i ve stavebnictví. „Pro některé technologické postupy založené například na lepení dřeva je přítomnost dřevozbarvujících hub dokonce výhodou, protože napomůže ke zvýšení pevnosti lepeného spoje. To se hodí třeba při výrobě dřevotřískových desek, překližek nebo OSB desek,“ zdůrazňuje Löwe.

Když dřevo zkoumá CT skener

Samotný výzkum vědců z České zemědělské univerzity v Praze sledoval změny mechanických vlastností dřeva ze smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a zůstaly po určitou dobu nastojato v lese, a uskutečnil se v lesním porostu u obce Huntířov na Děčínsku. Výzkumníci vybrali čtyři skupiny stojících smrků ztepilých a ponechali je stát v porostu různě dlouho, a sice půl roku, jeden rok, dva roky a tři roky od napadení. Z každé skupiny náhodně vybrali pět stromů a ve stejném porostu opět náhodně vybrali pro porovnání ještě pět zdravých nenapadených stromů. Tyto stromy pokáceli a z každého vzali výřez o délce 1,4 metru a tloušťce cca 40 cm. Pomocí CT skenovacího zařízení hledali mezi vzorky rozdíly. „Zdravý strom se vyznačoval viditelnou absencí obvodových výsušných trhlin a hranice jádrového a bělového dřeva byla jasně rozlišena. Na napadených stromech, které zůstaly stát v lese, byly viditelné výsušné trhliny; čím byl strom v lese po napadení ponechán déle, tím bylo trhlin více a byly větší,“ popisuje Löwe.

Smrkové dřevo naskenované pomocí CT skeneru: A) Smrk napadený na jaře 2018 (3 roky); B) Smrk napadený na jaře 2019 (2 roky); C) Smrk napadený na jaře 2020 (1 rok); D) Zdravý nenapadený smrk. Zdroj: Archiv FLD ČZU.

U napadeného dřeva odborníci dál zjišťovali, jaké změny nastaly v pevnosti v tahu a tlaku podél vláken v závislosti na délce doby, po kterou napadený strom zůstal v lesním porostu, a také na vzdálenosti vzorku od středu kmene. „Výzkum ukázal, že čím déle je napadený strom ponechaný v lese nastojato, tím více je negativně ovlivněna pevnost dřeva v tlaku i tahu, na kterou opět negativně působí i vznik a četnost výsušných trhlin,“ přidává další poznatek Löwe. „Také vzdálenost vzorku od středu kmene měla významný vliv na hodnoty pevností. Středová část kmene byla výrazně postižena až po dvou letech,“ doplňuje Löwe.

Výzkum tedy potvrdil, že použití středového řeziva ze stromů napadených kůrovcem bez přítomnosti plísní a hub by nemělo být problematické, pokud se ve středové části kmene nevyskytují výsušné trhliny. Ještě po dvou letech od napadení smrku lýkožroutem plní středové řezivo požadované pevnostní vlastnosti pro stavební dříví.

Odkaz na originální vědecký článek: https://doi.org/10.3390/f13010087

Sdílet článek na Facebooku