Jak vyplnit mezery v živých plotech

O tom, jak bude váš živý plot prospívat, rozhoduje v prvé řadě jeho stanoviště. Keřům totiž škodí příliš mnoho i příliš málo slunečního záření, rostliny pak slábnou a opadají. Pozor i na to, aby živý plot nebyl ve stínu jiných stromů, keřů nebo předmětů. Rostlinám škodí také podmáčená nebo přehnojená půda.

Správný střih a dostatek vláhy

Správný střih živého plotu vede ke spokojenosti rostlin i vás jako majitele při pohledu na něj. Pamatujte, že v případě jehličnanů, jako jsou například i tolik oblíbené túje, z radikálně ořezaného kmene již nové výhony nevyraší. Jedinou výjimku tvoří tis, který se umí obnovit i ze starého pahýlu. U listnatých živých plotů se naopak nemusíte bát řezat, protože nepěkné díry se celkem rychle zase uzavřou.

Poškození všech rostlin může způsobit stříhání na silném slunci. Jakmile se zkrátí delší výhony, které běžně poskytují stín, jsou vnitřní větve nečekaně vystaveny ostrým paprskům, které je spálí. Listy zhnědnou, opadají, a tak se často vytvoří mezery. Většímu riziku jsou v prvním roce vystaveny rostliny s prostým kořenem, protože si zatím nevytvořily ochranný kořenový bal. V takovém případě byste měli postiženou rostlinu vyměnit za novou. Na živý plot myslete i v zimě, protože těžký sníh může větve polámat, a proto ho pravidelně oklepávejte.

Vyplňování otvorů v listnatém živém plotu

Hnědé skvrny a malé dírky lze rychle obnovit. Odřízněte všechny zjevně poškozené nebo uschlé větve. Otvory, které tím vznikly, postupně zaplní blízké výhonky. V případě potřeby svažte sousední větve k sobě, aby byla mezera dostatečně vystavena slunečnímu záření a nový přírůstek ji rychle uzavřel. Dbejte na to, aby byla slunci vystaveny i spodní část živého plotu. Díky tomu budete moci stříhat živý plot do lichoběžníkového tvaru nebo do tvaru písmene A: horní větve budou kratší než spodní, a tak se i ke spodním výhonům dostane světlo.

Pokud způsobuje poškození živého plotu nedostatek světla, odstraňte větve nebo předměty, které plot zastiňují. Pokud ho chcete vysázet do trvalého stínu, měli byste zvážit alternativní rostliny, jako je tis nebo zimostráz (lidově krušpánek), které mají nejraději polostín. Na trvale slunných i stinných místech se daří ptačímu zobu nebo vavřínu.

Větší mezery a díry v živých plotech lze vyplnit dvěma způsoby: pokud nechcete čekat příliš dlouho, nejlepší možností je do mezery znovu zasadit novou rostlinu. Ta by ale měla mít přibližně stejnou výšku jako zbytek živého plotu, jinak budou její silnější sousedé absorbovat všechny živiny a vodu z půdy a bránit nové rostlině v růstu. Případně můžete stonky sousedních rostlin přivázat podél tenké bambusové hůlky, kterou umístíte vodorovně nebo diagonálně přes mezeru v živém plotu. Zastřižením špiček výhonků podpoříte nový rozvětvený růst. Nechte hůlku na místě po dobu jednoho až dvou let a pravidelně kontrolujte, jak nové větve rostou a zda dobře zaplňují prázdné místo.

Jak na mezery v živém plotu z tújí

Drobné mezery v jehličnatých živých plotech, jako jsou túje, vyžadují trpělivost. Budete muset počkat, až sousední větve dorostou a mezeru zakryjí. Pokud jsou poškozeny větší části rostliny, měli byste ji vyměnit za novou. Pamatujte, že po radikálním řezu jehličnaté rostliny obvykle znovu nevyraší.

Živé ploty z tújí mohou být navíc napadeny půdní houbou (Phytophhora cinnamomi) a zcela odumřít. Protože spory plísní přežívají v půdě dlouhou dobu, měli byste před opětovnou výsadbou půdu nahradit čerstvou zeminou.