Svět stihlu

Od Zlatých stránek k sociálním sítím

V dnešní uspěchané době je mnohdy těžké se na chvíli zastavit, zklidnit a zavzpomínat na to, jak svět běžel před několika lety. Spousta věcí upadá v zapomnění a díky moderním technologiím svět zahlcujeme dalšími a dalšími daty, ve kterých je stále obtížnější se vyznat. Některé věci a lidé se však nemění. Pavel Haluza pracuje na marketingu STIHLu už více než 20 let a je skvělým příkladem toho, že STIHL nejsou pouze výjimečné technologie a precizní stroje. Bez zapálených lidí, jako je on, by to nešlo. Proto jsme ho také vyzpovídali. Jaké byly jeho začátky a jak se změnil svět reklamy? A na co za svoji kariéru nejvíce vzpomíná?

Kdy jste se poprvé setkal se značkou STIHL?

Tak to se budeme muset vrátit až do poloviny sedmdesátých let, kdy jsem navštěvoval asi tak třetí ročník základní školy. Dnes je to asi těžko představitelné, ale byla to tak bizarní doba, že obyčejná reklamní igelitová taška nebo propiska ze západního světa skýtala jejímu majiteli prestiž a závist tak vysokou, jakou by dnes mohl mít třeba majitel nejnovějšího modelu smartphonu.

A ideální příležitostí k tomu tyhle skvělé zápaďácké věci získat byly mezinárodní výstavy na brněnském výstavišti. Pro mnoho brněnských kluků byl třeba strojírenský veletrh akcí, na kterou se už dlouho dopředu těšili. Věděli, že tam určitě něco „vysomrují“, a tak pořádali nájezdy prakticky dennodenně. Já jsem se tam dostal jen jedinkrát, a to potajmu, protože pro mou maminku bylo podobné žebrání naprosto nepřijatelné a navíc považovala za riskantní pouštět mě z naší polovenkovské příměstské čtvrti tramvají do vzdálených Pisárek. Ale jednou mě prostě neuhlídala a já jsem na výstavišti získal úžasný suvenýr v podobě panáčka Bibendum, maskota firmy Michelin. A ten vzbudil už při návratu z výstaviště v „šalině“ mezi kluky takový zájem, že domů jsem dorazil už bez Michelina, zato s mnoha jinými skvělými věcmi. A mezi nimi byla i malá plastová pilka s nápisem STIHL. Ten nápis jsem bral jako takové stručné propagační konstatování, že s moderní motorovou pilou se toho dá stihnout daleko víc než s obyčejnou ruční pilou. Dodnes jsem slyšel více či méně vtipné narážky na český význam názvu značky STIHL už tolikrát, že jsem na to poněkud alergický. Mimochodem: to, že je název značky naší firmy shodný s tvarem slovesa „stihnout“, nám dodnes dost komplikuje internetové analýzy a další nástroje pro výzkum trhu.

Malá pilka je stálicí reklmaních předmětů STIHL

A jak jste se dostal k práci v marketingu a ve společnosti STIHL?

V roce 1993 jsem pracoval jako obchodní zástupce ve firmě obchodující s nábytkem. Ucházel jsem se o místo u konkurenční firmy a majitel firmy mi po dlouhém rozhovoru řekl, že místo obchodního zástupce už obsadil, ale že se rozhodl vytvořit novou pozici pro člověka, který by se zabýval marketingem, a tak jestli bych o ni měl zájem. Sice jsem moc nevěděl, co přesně si mám pod pojmem marketing představit, ale znělo mi to skvěle, a tak jsem s nadšením nabídku přijal. Znamenalo to pro mě mnoho učení, protože mé původní vzdělání je z úplně jiné oblasti, ale hrozně mě to bavilo. Kupoval jsem knihy a účastnil se mnoha školení a seminářů. Několikrát jsem se měl například možnost setkat s legendárním Ivanem Burešem, navrátivším se emigrantem, který působil v marketingu na trzích v USA a Kanadě, a po návratu do Čech spolupracoval s významnými firmami, například Microsoftem, a pořádal semináře. Jeho kniha „10 zlatých pravidel prodeje“ je dodnes velmi poptávanou rukojetí každého markeťáka.

Takže když jsem v roce 1997 našel inzerát, že obchodní společnost přijme spolupracovníka na pozici marketing, hlásil jsem se už se značným sebevědomím. To, že jde o STIHL, jsem se dozvěděl až při osobním pohovoru s tehdejším jednatelem společnosti. A v lednu 1998 jsem započal své dlouhé angažmá v tuzemské centrále společnosti STIHL.

Jak se změnil marketing od doby, kdy jste začal pracovat pro STIHL?

Samozřejmě zcela zásadně a každému je asi jasné, že to souvisí s rozvojem internetu, chytrých zařízení, sociálních sítí, digitální fotografie… Stručně řečeno, přechodem od analogových řešení k řešením digitálním.

Můžete to malinko rozvést?

Myslím, že nejlepší to bude ilustrovat na úplně konkrétním příkladu. Pokud by se v polovině devadesátých let někdo rozhodl sešlapat své marketingové náklady na naprosté minimum, stejně by si asi nedovolil neinvestovat do obchodního fenoménu té doby, a sice do inzerátu ve Zlatých stránkách. Prakticky všechny poptávky po jakémkoliv zboží či službách, od kancelářské sponky po lokomotivu, začínaly u telefonního seznamu, který ležel hned vedle pevné analogové telefonní linky úplně ve všech domácnostech i kancelářích. Kdo chtěl zakázky, musel bezpodmínečně zainvestovat do inzerátu v telefonním seznamu, a to co největším inzerátem na více místech inzertní části telefonního seznamu. Inzeráty byly černobílé, respektive černožluté, a umožňovaly jen velmi jednoduchá grafická řešení. Vítězili inzerenti s největšími inzeráty, jejichž dominance v příslušné rubrice nejvíce a nejrychleji připoutala zrak zákazníka. Když jsem v prvních letech u společnosti STIHL sestavoval marketingový plán, byly Gelbe Seiten (Zlaté stránky) hned na prvním řádku a podílely se velmi významnou měrou na celkovém rozpočtu. Myslím, že zrovna tento příklad velmi názorně popisuje změny, kterými marketing prošel: od nezbytnosti po něco, na co si dnes už většina zákazníků ani nemůže vzpomenout nebo to vůbec nezná.

Která „nová média“ jste si nejvíce oblíbil?

Mě osobně fascinuje rozvoj digitální fotografie a videa. Technicky dobrou fotku dnes dokáže za okamžik, díky smartphonu za pár tisíc, udělat kde kdo. Ale udělat skutečně dobrou fotku či video, která má navíc potenciál něco smysluplně nabízet a prodávat, to je právě díky „inflaci“ vizuálních prvků nejen na internetu stále náročnější výzva, kterou dokážou zvládnout jen lidé kreativní a přemýšliví, kteří zcela přesně vědí, čeho chtějí dosáhnout.

Na detailech záleží

Co Vám Vaše působení u společnosti STIHL dalo?

Práci na velmi zajímavých projektech, setkání s mnoha skvělými lidmi. Získal jsem mnoho důležitých pracovních návyků a zkušeností, jak řešit problémy. Měl jsem to štěstí účastnit se projektů, se kterými bych se asi nikdy nesetkal, kdybych nepracoval pro takto významný, celosvětově působící koncern. Vždyť kolik lidí může třeba říct, že se podílelo na organizaci mistrovství světa (v Timbersportu na podzim 2019)? Zkrátka mnoho dobrého, ale i spoustu chvil, kdy mi vůbec nebylo lehko a dobře. Ale takový už je život.

A něco konkrétnějšího?

Až budu jednou v důchodu vzpomínat na svou práci pro STIHL, určitě se mi vybaví setkání s příslušníky rodiny Stihl, konkrétně s Hansem Peterem Stihlem, se kterým jsem měl tu čest setkat se opakovaně. V životě jsem se nějakou shodou okolností přimotal do blízkosti hned dvou českých prezidentů, ale za sebe musím říct, že osobnostní charisma, které vyzařuje z H. P. Stihla, je oba překonává.

Taky určitě nikdy nezapomenu na skvělé lidi, kteří tvoří naši dealerskou síť. Tvoří ji odborníci, kteří svou kompetencí a poctivostí práce dokážou k sobě přitáhnout zákazníky ze širokého okolí, i když se nacházejí na prodejně v prťavé vesničce na jihu Čech, na samotě na Šumavě nebo třeba na kopci na okraji Prahy. Je mezi nimi spousta lidí s pozoruhodnými osobními příběhy a zajímavými mimopracovními zájmy.

Přečtěte si jejich příběhy na našem blogu…

 

Sdílet článek na Facebooku